Něco z češtiny

Dnes jsme opakovali párové souhlásky - látku, kterou známe z druhé třídy. Když jsem dětem říkala o cíli hodiny, ptali se kluci, jestli zase budeme hrát "ty kartičky s kolíčkem."

A tak jsme vytáhli jednu z mnoha krabic, vyndali karty a "hráli jsme si". Mám radost, že se jim P-D, ani F-V nebo Ď-Ť na konci nebo uprostřed slov nepletou :)

Kdo měl hotovou i práci v pracovním listu, měl za úkol vybrat si ze školní knihovny knížku a začíst se. Děti měly dost času na čtení a v průběhu asi dvaceti minut bylo ve třídě úplné ticho. Někdo zkoumal vesmír, čtyři děti četly o Barykovi (z knížky jsem jim předčítala minulý týden), někdo si vybral Tři mušketýry (protože když to čte ségra, tak já budu taky!), někdo encyklopedii malířů, Honzíkovu cestu nebo Pohádky o zvířátkách.

Pak jsme se dostali k tomu, podle čeho vybíráme knížky. Každý měl říct, proč si vybral z knihovny právě tu knížku, do které se začetl. Pak jsme zobecňovali - podle čeho si vybereme knížku v knihkupectví? Zapsala jsem myšlenky dětí na tabuli:

Někdo si chtěl knížku z knihovny vypůjčit domů. Počítejte s tím, že dneska budou mít děti těžké tašky, encyklopedie něco váží :)