Svatý Martin v první a druhé třídě

V pondělí jsme skoro celé dopoledne věnovali svatému Martinovi.

Ráno na nás čekal ranní dopis (jako každý den). Tentokrát jsme si v něm zopakovali s druháky slabičnou a hláskovou stavbu vět, znovu jsme si řekli, jak je to s dělením hlásek.

Dopisy zatím píšu velkým tiskacím písmem, aby je mohli číst prvňáci. Čteme "marťansky" (hláskujeme) a nikdo z prvňáků tak nemá problém dopis přečíst.

Představili jsme si několik výtvarných děl na téma svatého Martina - nejvíce se nám asi líbil obraz Wilfreda Thompsona St. Martin and the beggar. Děti ho podrobně zkoumaly, na základě obrazu jsme předvídali, o čem asi příběh svatého Martina mohl být.

Pomohli jsme si i sochou sv. Martina půlící plášť v zámku Höchst - a pak jsme si teprve přečetli legendu o svatém Martinovi.

Probrali a vysvětlili jsme si i některé pranostiky, které se ke dni sv. Martina vážou. Už víme, že zima asi nebude tuhá ani krutá (tak uvidíme, jestli to vyjde)...

Pak už jsme se vrhli do práce. Prvňáci dostali za úkol projít bludištěm. Bludiště je jedno z matematických prostředí, trénujeme při něm předvídavost, orientaci v ploše, krátkodobou paměť, ale také trpělivost a vytrvalost. Ukázalo se, že Barnie je na bludiště opravdu odborník a tak pomohl i dalším spolužákům. U pomoci se učíme to, že neukazujeme řešení, ale pouze navedeme na efektivní strategii nebo část cesty.

Druháci si vylosovali dvojice. I kritéria při losování si museli sami určit. Pak už pracovali s textem. Doplňovali slova do chybějících vět, pracovali s textem o Martinovi i po jazykové stránce. Jako vždy si mohli vybrat místo, kde budou pracovat. Jak si mezi sebou rozdělí práci, je na nich. Každý z dvojice musí odevzdat své vypracované úkoly.

Rozumíme textu? Dovedeme z něj vyčíst potřebné informace? Pravidelně na tom pracujeme:

A jen tak mimochodem si zopakujeme to, co jsme se už v jazykové části českého jazyka naučili:

Při práci máme příležitost dodržovat jedno z pravidel, a sice pravidlo TŘÍ: Když nevím, zeptám se spolužáka, když ani ten neví, zeptám se dalšího - a pak ještě jednoho. Teprve pak jdu hledat pomoc u dospělého. Funguje to skvěle, děti si mezi sebou dovedou vysvětlit potíže daleko lépe než dospělým. Používají jazyk, kterým si rozumějí. Jsou na tento způsob práce zvyklí a pracují samostatně.
A vzájemně si pomůžou:

Zkoušeli jsme i matematické úlohy. Kolik nohou má 8 hus? Kolik krků? Kolik křídel? Kolik hlav? Propedeutika násobilky v různých gradacích podle úrovně každého dítěte. A vytvořit si svou úlohu? To děti milují, proto se na dvoře proháněla tisícihlavá hejna :)

Jak rozdělit rovinné obrazce na poloviny? Stejně jako Martin rozpůlil svůj plášť, i my jsme půlili... Učíme se tak nenásilně vnímat zlomky - a všechny tyto zkušenosti se nám v budoucnu budou v matematice hodit.

Zkusili jsme si Martina vyrobit. Každý se mohl samostatně rozhodnout, zda bude kreslit, nebo využije skládání papíru a tak sestrojí koně. Není to jednoduché, ustřihnout proužek a správně ho ohnout tak, aby vznikla hlava koně a pak i trup s nohama. Ale docela se to povedlo.

Martin dělil svůj plášť napůl. Zvládneme červený plášť složit tak, aby šel rozdělit na dvě poloviny? I to se po menších trampotách dařilo:

Někdo zůstal u kresby... Jak vypadá kůň? Ve třídě máme plno encyklopedií, tak se podíváme :)

A ještě zdramatizujeme celou legendu. Máme příležitost spojit oba ročníky a pracovat společně. Na přípravu scénky z Martinova života měly děti cca pět minut.

Svatý Martin nabízí svůj plášť:







Svatý Martin se stará o husy a ochraňuje je:





Abyste měli představu, jak to u nás vypadá na konci vyučování, podívejte se na krátké video:



Tematický den se vydařil. Děti to aspoň v závěrečné reflexi daly najevo.