Pojďte se s námi podívat, co všechno se u nás dělo (a plno věcí navíc, co se do fotek nedá schovat)...
Na začátku jsme utvořili smíšené týmy. Každý prvňák si na pomoc pozval pár druháků. A dávali jsme dohromady všechno, co víme (nebo si myslíme, že víme) o ježkovi.
Informací se sešlo plno. Ježek má bodliny, má dvě oči, dupe, taky chodí se skřítky na mlíčko (pak jsme zjistili, že se jedná o Ježíška), nejí jablka, ... Dali jsme dohromady i otázky, na které se chceme dozvědět odpověď. Děti zajímalo, proč má ježek bodliny, proč je tak malý, čím se živí, proč má děti, ... a plno dalších zvídavých dotazů.
Prvňáčci si zkusili grafomotoriku na ježčích bodlinách...
A pak si taky svého ježka vyrobili. Dá to práci nastříhat bodliny a nalepit je. Taky dokreslit fousky, správný počet nohou a oči... nebo oko? Z jaké strany na ježka koukáme?
Druháci měli náročnější úkol. Po třídě byly nalepené lístky s dalšími informacemi o ježkovi. Dát je dohromady, zapamatovat si je, přenést v mysli ke své lavici a odpovědět na otázky, to nebylo nic jednoduchého.
A co si ještě pustit film o ježkovi? Zvládli jsme to v češtině i v angličtině. Věděli jste, že jeden ježek má 7 - 8 000 bodlin?
Půjdou nám ježci vymodelovat? Jeden ježek na celou skupinu? K dispozici máme párátka a modelínu. Zvládneme to společně? Domluvíme se?
Zvládli jsme to. Každý na své úrovni, každý originálně a po svém. Ale výsledky stojí za to, co říkáte?
Těšíme se na další podobné dny. Dětem se ježčí den líbil (a mně taky, musím říct) :)
Super nápad. Já jsem teda teď dlouhodobě na dovolené, nebo spíš takové nemocenské dovolené. Je to složitější. Prostě jsem se dostala do stavu, že mi nepomohl ani Krupa Kratom. Takže si teď dávám od dětí chvíli pauzu. A teda musím říct, že si to tak trochu užívám. I když je mi občas smutno.
OdpovědětVymazat