Pašijový týden v 1. a 2. třídě

Jak to u nás vypadalo o Velikonocích?
Ačkoli se nám to mnohdy ani nezdá, jak čas letí, je tomu tak. Další týden učení se doma je za námi stejně tak, jako svátky jara, Velikonoce.

Váže se k nim několik tradic a zvyků a některé z nich jsme si i vyzkoušeli na vlastní kůži. Svatý týden, nebo-li Pašijový týden byl tedy plný i některých netradičních úkolů, se kterými jsme se úspěšně popasovali.

Jak jsme prožili Velikonoce?
Jako každý týden, jsme i toto pondělí dostali týdenní plán se zadáním práce na celý týden. Součástí týdenního plánu je i dopis, odkazy na webové stránky plné možností zábavného procvičování probíraného učiva, rozpis individuálních i skupinových konzultací a řadů dalších potřebných informací, které se vztahují k danému týdnu.


Tento týden byl součástí týdenního plánu i Velikonoční průvodce, díky kterému jsme se mohli o velikonočních svátcích dozvědět snad i něco nového. Byl plný úkolů, které jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži.

Pojďme s podívat, jak jsme si s těmito úkoly poradili a jak jsme Velikonoční svátky prožili.

Název Velikonoce pochází z „veliké noci“, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Velikonoce jsou také svátky jara, váže se k nim mnoho lidových tradic a zvyků, které se nejvíce slaví v týdnu před Velikonocemi. Říká se mu „Svatý týden“. Pojďme si ho společně projít!

Květná neděle
Je poslední nedělí půstu.
Připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali máváním palmových ratolestí. U nás palmy nerostou, a tak si místo nich lidé sbírají větvičky vrby jívy neboli „kočiček“.

Někdo z nás si kočičky nasbíral ...

Modré pondělí a šedivé úterý 
V tyto dny začínal ve všech chalupách a domácnostech pořádný jarní úklid. Na šedivé úterý se vymetaly pavučiny ze všech koutů ve světnici. Někteří z nás se práce nebojí, a tak pomáhají rodičům s čím jen můžou...

Škaredá středa:
Na škaredou středu si připomínáme Jidášovu zradu.
Podle Jidáše se jmenuje i sladké kynuté pečivo, které se nakonec potře medem nebo marmeládou. A že byl Jidáš zrádce a had, vypadají jako stočení hadi. Na škaredou středu se také nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se pak nemračil po celý rok.

I u nás jsme se pustili do pečení Jidášků …

Zelený čtvrtek 
Zelený čtvrtek dostal název podle zelené barvy Olivetské hory, kde začalo Kristovo utrpení. V tento den si také křesťané připomínají poslední večeři Páně, kterou slavil Ježíš se svými učedníky, než byl ukřižován. V kostelích také tento den zmlknou zvony a znovu se rozezní až na vzkříšení. Říká se, že zvony odletěly do Říma.

Tento den bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo jarních bylin jako jsou např. špenát, šťovík, mladá kopřiva, medvědí česnek apod., aby byl člověk po celý rok zdráv. A jak jsme se stravovali my?

Velký pátek
Velký pátek je den ukřižování Ježíše Krista. Pro křesťany je to den hlubokého smutku a přísného půstu. Do sytosti by se měl člověk najíst jen jednou za den. Od Zeleného čtvrtka až do Velkého pátku chodili po vesnici chlapci s řehtačkami. Věřilo se, že se tímto zvukem vyžene z domu všechno zlé. Řehtačkami s takzvaně vyháněl Jidáš.

Také se věřilo, že Velký pátek je jediný den v roce, kdy se země otvírá a vydává své poklady, ale pouze na krátký čas. Kdo se nevrátil z podzemí do soumraku, musel tam bloudit po celý rok.
Pustili jsme si část dílu Krkonošských pohádek: Jak šel Trautenberk do hor pro poklad. Dozvěděli jsme se, jak je to s poklady na Velký pátek. https://www.youtube.com/watch?v=lG9uSQTbeIk


Bílá sobota
Bílá sobota je den, kdy křesťané bdí u hrobu Ježíše Krista. Večer před bohoslužbou se před kostelem světil oheň, od kterého se zapálila velikonoční svíce. Právě noc ze soboty na neděli je ta „velká noc“, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus.
O Bílé sobotě se ale také bílilo, uklízelo a vrcholily přípravy na Velikonoční neděli neboli Boží hod velikonoční. Hospodyňky pekly velikonoční beránky, mazance, začínala se zdobit vajíčka a plést pomlázky.
A jak jsme se na Boží hod velikonoční připravovali my?

Někteří z nás upekli beránka...

Někdo barvil vajíčka...

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční
Je to den, kdy křesťané slaví vzkříšení Ježíše Krista. Vrcholí velikonoční svátky a končí půst. Lidé si na velikonoční neděli přinášeli do kostela velikonoční pokrmy k posvěcení. K těm tradičním patřily beránek, mazanec, vejce, chleba nebo víno.
Jedním ze zvyků, který se na Velikonoční neděli dělal, bylo, že hospodář rozdělil při nedělním obědě vařené vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Kdo by v tom roce zabloudil, měl si vzpomenout na to, s kým jedl vejce a našel by cestu domů.
A my tradice dodržujeme …


Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí chodí chlapci na pomlázku. Obcházejí domy s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami. Pomlázka symbolizuje předávání svěžesti a zdraví (omlazení). Šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé, veselé a pilné. Odměnou za pomlázku jsou tradičně malovaná vajíčka – kraslice a dnes už i jiné dobroty.

Vajíčka se tradičně barvila v cibuli a kreslilo se na ně voskem. Technik zdobení je ale spousta.

Někteří z nás si připravili společnou velikonoční snídaní:

A jiní hledali vajíčka a jiné dobroty po domě i po zahradě...

Také jsme zvládli vyluštit velikonoční křížovku:

V pašijovém týdnu jsme plnili i průběžné úkoly…

- pozorování růstu našich fazolek, hrášku, čočky a dalších

 - procvičování učiva, zvládáme pracovat i samostatně

Když je hezky, učíme se venku:

Nezapomínáme na čtení knih:

a průběžné doplňování čtenářského metru:

Trávíme hodně času v přírodě a pracujeme na deníku poznání...