Váleční veteráni, Mozart, Hagia Sofia a biskupská mitra - co mají společného?

Dnes měly děti slíbený "výlet" do Turecka. Od rána se těšily a ptaly se, jestli pro ně máme turecký med (neměly jsme). A co že to leží na koberci za fotky. Co to je za obrazy...

Rozdělili jsme se na čtyři skupiny a každá skupina měla zkoumat jeden obraz. Šlo o bustu, obraz, kus portálu chrámu, další obraz - všechno zobrazovalo sv. Martina. Ale to děti ještě nevěděly... A tak popisovaly, co vidí. Milujeme tyhle okamžiky - to dětské vidění nezkažené stereotypy...

Postupně každá skupina představila "svůj" obraz ostatním. Došlo i na otázky a odpovědi. Na něco jsme odpovědět nedokázali. Bylo načase si přečíst legendu o svatém Martinovi. Děti se dozvěděly, že Martin žebráka neprobodl, ale naopak se rozdělil o svůj plášť. Hned jsme na obrazy koukali jinak. A došlo i na hovory o tom, kdo je žebrák, kdo je bezdomovec, co to je štědrost, jestli můžeme žebrákům pomoct a jestli jim opravdu pomohou peníze, které můžeme hodit do klobouku, když jdeme po Praze. Víme už, co je biskupská mitra, že ji nosí i Mikuláš, co je to poustevník i jak je to s pranostikami se svatým Martinem...

Pak už přišly na řadu pracovní listy, ze kterých si všichni udělali vlastní knížku. I prvňáci - i když trochu tenčí. Ostatní našli v listech úkoly na čtení s porozuměním, doplňování vět, hledání slov, jazykový rozbor, ale i úkoly z matematiky, geometrie, prostorové představivosti. Došlo i na oblíbenou životabáseň a někteří se vžili do role sv. Martina. Ani pastelky nezahálely - děti si nakreslily svoji představu světce. Společně jsme se podívali na kreslený komiks o Martinovi a děti si ho také přibalily do knížky.

Je radost pozorovat děti, jak pracují. Jaké dělají pokroky. Po prázdninách přišli druháčci, kteří občas zapomněli písmenko, ale teď čtou poměrně složité texty a orientují se v nich, hledají smysl, informace, dokazují skutečnosti, kladou otázky...

I prvňáčci četli komiks a musím říct, že jim čtení jde moc dobře. Je jedenáctého listopadu a s příběhem jsme neměli problémy. Paráda!

Po přestávce jsme si pustili hudební ukázku, která byla nahrána k příležitosti oslav svátku válečných veteránů, který také dneska slavíme. Dětem se Turecký pochod moc líbil. "Tu písničku odněkud znám," hlásily nám :)

A přes Mozarta a den veteránů jsme se dostali až do Turecka.
Prohlédli jsme si fotky (Hagia Sofia děti oslovila tak, že si ji někteří kreslili i odpoledne v družině), řekli jsme si o tureckém záchodě, tureckém medu, turecké šavli, tureckých kalhotách, s druháky jsme napsali stránku o Turecku do písanky.

Vyplnili jsme si další stránku v cestovním pase a už teď se těšíme do další země (navštívíme Kuvajt).

Prvňáci dostali nové knížky, ze kterých už krásně a plynule čtou. A větší děti opakovaly vyjmenovaná slova a taky počítaly. Matematika nás baví. A pak už byl čas na oběd.

A ještě jedna smutná zpráva - včera nám umřela rybička, dneska měla pohřeb :(